Moruše je ve světě známa především zásluhou Bource morušového, jehož housenky se živí listy této exotické dřeviny, a spřádají natolik výjimečná, pevná a lehká vlákna, z nichž se vyrábí jedinečná luxusní tkanina, kterou všichni dobře známe pod názvem „hedvábí“.
Morušovník, to však není pouze zdroj potravy pro drobného nočního motýla, ale poskytuje nám velmi chutné a šťavnaté plody. Nápadně se svým vzhledem podobají ostružinám a jsou natolik výživné, že bychom je neměli přehlížet. Zaslouží si více pozornosti, bohužel se však morušovník vyskytuje v Evropě spíše vzácně.
Tento nenápadný exotický strom lze vypěstovat i v našich středoevropských podmínkách, můžete se s ním setkat např. na jižní Moravě, kde je jejich pěstování tradiční. Lidé tu již v minulosti drobné plody přidávali do ovocných koláčů a staročeských lívanců a bývají i součástí některých vinařských receptur.
Nevýhodou tohoto ovoce je velmi rychlá kazivost, musí se zpracovat ihned po uzrání jako čerstvé, anebo je sušit, případně zmrazit. V kuchyni najde uplatnění ve zmrzlinových pohárech, pudincích, v koktejlech, obilných kaších, můžeme jej přidávat do jogurtů, velmi dobře se hodí ke směsím ořechů a rozinek. Čerstvé plody morus alba pendulamůžeme využít i jako přísadu do ovocných šťáv a džemů, nejlépe s rybízem, angreštem a jostou (křížencem rybízu a angreštu).
Složení ovocných plodů se nápadně podobá všem tuzemským druhům bobulovitého ovoce, tedy rybízu, malinám, borůvkám a vinné révě. Především se jedná o vitamíny C, E a A, vitamíny B, K1, minerály hořčík, zinek, vápník, draslík, křemík, měď, dokonce i resveratrol a vlákninu včetně pektinu. Lidoví léčitelé doporučují užívat v některých případech i listy pro čajový výluh, ale přece jen je ovoce mnohem chutnější a také přínosnější.