Negativum je pak jeho nefunkčnost. Každý výrobek se skládá ze spousty a spousty součástek. Ty v mobilu jsou tak titěrné, že je třeba řádné optiky, aby byly vůbec vidět. Je třeba také velmi dobrých znalostí k jeho případné opravě, a samozřejmě je také třeba potřebné vybavení.
Opravna mobilů Plzeň to všechno má. Disponuje vším možným, včetně odborníků, kteří vědí, co dělají a kladivo v jejich ruce je nemyslitelný jev. Také hod mobilem nemohou provozovat, protože by firmu dotáhli k bankrotu. Proto si sednou a mobil opraví.
Ovšem, že je samozřejmostí, že nejprve oznámí přibližnou cenu opravy. Ta se ve většině případů nedá stanovit přesně. Proč? Protože po opravě jedné komponenty se může ukázat, že je závislá na další a ta se musí vyměnit. V tomto případě je kontaktován zákazník, aby mohl sám posoudit, zda je ještě oprava jeho aparátu pro něj rentabilní či nikoli. Pokud to zákazník odmítne, a nechce ani přístroj zpět, pak ovšem může nastoupit ona disciplína zvaná hod mobilem do dálky. Zde se ovšem nehází na vzdálenost, nýbrž na přesnost, a to do speciální nádoby s elektroodpadem. Ekologie je ekologie.
Naštěstí se tak nestává často. Přístroj většinou opravit lze a za poměrně nízkou cenu. Ve výše zmíněné opravně o tom jistě vědí své a klidně by o tom mohli napsat ne jednu, ale hned několik knih a ty by ještě byly řádně tlusté.
Opravitelnost přístroje však závisí na mnoha faktorech. Největším z nich je stáří. Tedy, rok jeho výroby. Pokud sem zákazník přinese aparát z roku raz dva tři, opravy se asi nedočká. Komponenty se do něj totiž již dávno pradávno nevyrábí. Takže je není čím nahradit. Takový přístroj tedy putuje, do již výše zmíněného odpadu, nebo k nějakému sběrateli. To je, ale osud všech mobilních telefonů. Každý z nich časem zestárne tak, že prostě již opravit nepůjde, a tím končí v křemíkovém nebíčku.